Mám licenci ČHS

stojí na tabulce, která visí ve stáji. Dne 15.11.2013 prošel Matouš
Specializační zkouškou pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace.


Při zkouškách a diskuzi s komisí jsem si uvědomila, jak dlouhá cesta
vedla k tomuto cíli a co všechno je důležité při výchově zohlednit.

A tak mě napadlo podělit se o myšlenky týkající se přípravy koně
pro tento sektor a jak vnímám nároky na něj kladené.

Při zkoušce Matouš musel prokázat charakter, poslušnost, ochotu
spolupracovat a odvahu vrhnout se do požadavků ze strany hipologa
i klienta.

Zkouška začíná.Už při nandavání ohlávky je kladen důraz na
trpělivost, při čištění je to také potřeba a vyrovnanost musí přijít
i v situacích jako je padání předmětů z rukou lidí. Lekavost koně je
ozkoušena i máváním a klepáním s bundou kolem hlavy koně. Vše
proběhlo tak jak má. Postrojování koně (v tomto případě deka a madla)
bez mrknutí oka. Přistavení koně k rampě, aby mohl klient nasednou se
musí podařit na milimetry. Stání koně v klidu bez koukání, kde co lítá
a svévolného rozcházení i při nasedání jezdce je nutné. Vše se
podařilo za jedna.

Hurá na místo určené ukázce práce na lonži a figurant – v této
roli moje maminka nekoňák hrdinně bojovala a předváděla cviky pro
zlepšení koordinace a stability na hřbetu koně. Vnímavost koně při
ztrátě rovnováhy či jistoty jezdce je doprovázena jeho zvolněním tempa,
či zastavením. V zásadě pár minut. Řeknete si běžná rutina. Z jedné
strany ano. Ale jsou za tím vším schovány hodiny přípravy práce koně ze
země, kladení důrazu spolupráce na všech možných místech a ve všech
možných situacích (vožení dětí na akcích s hudbou živou či
z reproduktorů, průvody městem, ukázky koně uprostřed davu lidí,
zvládli jsme i střelbu z děla a pušek). Zkouškou spolupráce jsou hodiny
s dětmi, které jsou nevyzpytatelné svou energií a pobíháním.

Nedílnou součástí přípravy koně je práce na opratích (škola
manželů Svobodových), která je využitelná pro samotnou práci s klienty,
tak i k „dálkovému ovládání“ koně. Díky okamžitým reakcím
chladnokrevníků na hlas je možné koně zastavit, rozejít i zatočit. Což
může zachránit situace, kdy hrozí karambol, nebo naopak skvěle poslouží
v případě, kdy malé dítě nemá možnost na koně působit sedem a
holeněmi a díky slovním povelům je hlavně pro koně jasné, co po něm ten
malý tvoreček vlastně chce. Usnadnění při manipulaci ze země snad ani
není potřeba zmiňovat. Kombinaci slovních povelů při práci ze země
kombinuji ovladatelností na minimální tlak a udržování pozornosti a
respektu koně dle školy Zuzky Prokopové. Ráda bych v této cestě
pokračovala a tak jsem se rozhodla investovat do dalšího koně. Pro výběr
koně využitelného pro tyto aktivity považuji za důležité několik bodů.
Charakter koně (vyrovnanost chladnokrevníků je jedinečná), je potřeba
znát podmínky ze kterých kůň pochází, čím si prošel (nemile může
reagovat na něco zažitého). Vím, že jsou hojně užíváni kříženci
(Matouš je také kříženec), ale v mnoha případech to s sebou přináší
jasné či skryté zdravotní komplikace, a tak jsem se rozhodla vybrat koně
čistokrevného z dobrého chovu. Důvodem je i poradenství s koněm
v případě potřeby.

Jsem hrdá za možnost pracovat v této oblasti a uvědomuji si váhu
zodpovědnosti za toto rozhodnutí. A tuto zodpovědnost předávám i svému
koni, který by bez prvotřídní přípravy a charakteru mohl být život
ohrožujícím článkem.

Jitka Bretová

Publikováno v Zajímavosti.