Begatrekking „Rampuše“

V letošním roce si Expedice Zakletý dala roční odklad, aby nastřádala
ekonomické i mentální síly na další ročník 2013. Oblíbená
begatrekkingová aktivita s koňmi outdoorového typu proběhla v malém,
komorním pojetí jako zakázka pro cílovou skupinu – děti z dětského
domova. Označení:

Na Rampuši!!

Dětský domov v Potštejně je stálým kolaborantem v tom nejlepším
slova smyslu a už popáté se sunuli mládežníci a personál krajinou
„Orliček“, do osady Rampuše, podle které je označován imaginární
vládce Orlických hor – Rampušák. Děti z DD si begatrekking za doprovodu
„svého“ koně Dana velmi oblíbily a paní ředitelka Mgr. Kateřina
Sűsserová jej v součinnosti s Centrem SN na jejich přání zrealizovala.
V sobotu 3.listopadu 2012 nebylo v 9:30 SEČ sice hezké počasí, nicméně
odložení startu treku (nebo StarTreku?) o jeden a půl hodiny bylo dobrou
volbou – v jedenáct jen mrholilo.

Složení karavany: jedna vlečka s „powerpárem“ Loluš a Síluš, jedna
velmi příjemná Striguš, jedna pro všechny případy a pro obranu jezdců
před popásáním vybavená lomenou pákou Sluni, dobře natůrovaný energize
Denýš a závoj z doprovodných mladých holek Uru a Grapi. Střídavě
jdoucí, jedoucí, koně vedoucí, papající, popíjející a občas ležící
na vlečce 12 juniorů, 3 personálové, 2 blondýny a tři členové o.s.
A jeden vlečený proviantní a sanitní vůz vjednom.

Trasa: Hradčany – hřebčínek, přes řeku Zdobnici, osada Přím, osada
Ochoz, polem nepolem po červené turistické nad Kovárnu, kde jsme karé(!)
převáželi na vlečce výpravu po částech loukami, osada Rampuše a v ní
hospoda Sokolí hnízdo, kde se o nás dobře postarali. Rampuše je krásné a
výstavní místo, chalupy a stavení zde opravují a vlastní lidé, kteří
tuto osadu mají zjevně rádi. Dále z Rampuše ven směrem na Hlásku, opět
polem kolem černých rozjásaných jalovic, vesničkou Bělá s roubenkami a
po vyhledání utajené cesty do Přímských lesů, kde už se šeřilo a
občas jsme museli jet opět karé!, no a pak už jen Přím a přes Zdobnici
stejnou cestou na základnu, cca 20 km. Návrat po sedmnácté hodině už
za tmy.

Při návratu z Rampuše svítilo velmi nízké podzimní slunce a to bylo
jednoznačné rozloučení s „venkovní“ sezónou. Pokud se čtenáři zdá
sdělení dětinsky napsané – má pravdu. Koně byli skvělí, homo sap.
účastníci také. Konečné zhodnocení begatreku vyznělo v jeho prospěch,
příjemná únava a něco úplně netradičního, co se může opakovat jen
jednou do roka, vyčistilo všem hlavy a možná i vztahy. Mezi begany a lidmi.
Díky za to!

(Tajenka: Stanga Lola a Síla Vůle, Striga, Slunečnice, Dan, Uruguay S a
Grapa. Všichni koně jsou zapojeni do projektu Sociální
hiporehabilitace.)¨

Příště: EXPEDICE ZAKLETÝ Nō 5.

Jindriska